za 15 dní se vracím domů a chtěla jsem napsat aspoň ještě jeden článek předtím než se vrátím z téhle šílené zemičky. když někde žijete rok tak si ani potom neumíte představit jaký to bylo jinde. já si stále neumím představit že za 15 dní už budu doma, nejspíš brečet štěstí/smutkem/, objímat moji úžasnou rodinku a budu s mýma nejlepšíma kámošema. asi to bude krásný a první měsíce se budu mít dobře, nadruhou stranu vím že lidi, který mám fakt ráda a se kterýma jsem strávila tolik času - díky naši lenosti, která nás spojila dohromady, nejednou obrečím. naštěstí většina takových lidí pochází z belgie a z německa, takže už mám v hlavě plno plánů jak je pojedu navštivit - do belgie jedu 6 dní potom co se vrátím, bude to úžasný! uvidím mou belgickou rodinku, kámoše a jako bonus ještě 2 dny strávím v amsterdamu. jo, těším se. v říjnu za moji ženou, která mi stále říká že jsem L'AMOUR DE SA VIE do quebecu <3 co se udávalo poslední týdny? nic moc. univerzitu, flákám, většinou jsem vysedávala v AFS kanceláři s ostatníma nicnedělačema, sledovali jsme filmy, south park a tak. prostě prázdniny 11 měsíční. pro tenhle důvod jsem už ráda že pojedu domů. je fajn mít rok pauzu ale dýl bych to už nevydržela. nemluvě o tom že už tady začínám rezignovat na hodně věci - jím jak utržená z řetěžu, nějak extra mě netankuje jak vypadám - a pokud mě znáte tak víte, že mě tankuje jak vypadám, no prostě totáloš houmles bolívijec. dokonce začínám být i nedochvilná, sice většinou stále jsem první ale i tak přicházím o 10-15 min později - teda pokud vím že osoba, se kterou se setkávám je dochvilná, tak si dávám na hodiny pozor ale jinak ne. už je to měsíc, co jsem byla v la paz. jely jsme tam s laetitií protože neznáme dobře LA PAZ a protože tam je tam levněji a my jsem musely nakoupit dárečky našem milovaným rodinkám a tak. udělaly jsme tam über giga grande nákupy a jsme spokojený. třeba na vás taky nějakej dáreček zbyde! jinak jsme se tam setkaly s kamarádkama, udělaly výlet do TIWANAKU, jednoho hodně starýho města kterej má co dělat s bolívii a s jeho historii.
taky jsme jely do jednoho údolí, nazýva se VALLE DE LA LUNA, nevím jak to popsat, vypadá to trošku sopečně, jako pozůstatky a je toho plný la paz ale tam, kam jsme jely to bylo akorát na focení a pro hloupý turisty. naštěstí jsme nemusely díky našem bolívijským ID platit vstup jak přitroublí ostatní lidi
kočka ve valle de la luna
a taky jsme navšívily super muzeum masek, který byl kůl, velký a krásný a já pitomec jsem si zapomněla kameru v SANTA CRUZ takže chudačiček laetitia musela všechno fotit
blesk v očích, pohoda
minulej týden jsem byla s laetitií, thijsem a 6 němcema v městě který se nazývá TARIJA. je to město vín, je to moc deliciózní. ale bohužel tam byla v době kdy jsme přijeli zimuška. tak jsme většinou byli v hostelu, pili víno - za ty 4 dny jsem vypila víc vína než vody a to nepřeháním. tím že nás tam nebylo moc to bylo poklidný, navíc smradlaví němci furt mluvili německy, tak jsem já a laetitia byly dost nahraný. jsou tam 2. nejvýš položený vinice na světě. a výborný sýry. jedno odpoledne jsme si s laetitií koupily to delikatesní víno, bagetu, víno a jedli jsme. mňam mňam, na to asi jen tak nezapomenu
tour de vino, TARIJA
a víkend před tím jsme byli v quintě, nevím jestli jsem o ni psala. je to jakoby venkov, kde maj lidi domek. v případě bratra šéfa AFS santa cruz se o domek moc nejedná, spíš o altánek. pod ním jsme spali 2 noci - BYLA FAKT ZIMA! byla to jakože aktivita afs ale vypadalo to asi tak že jsme akorát poslouchali hudbu, kecali, jedli, pili a trhali mandarinky ze stromů, který jsme taky sežrali. tento víkend mi toho hodně dal. minimálně klid od mé rodiny. a od věčně spěchajícího santa cruz
quinta aneb houpací síť, jedno z míst, kde bylo možné složit hlavu
myslím že jsem se někdy zmiňovala o tom jak jsem si teda koupila kytaru a jak jsem měla velký ambice že se na ni bezvadně naučím. jediný, co jsem se naučila za celej rok byly akordy, ale tak pořád dobrý. předevčírem jsem ji prodala a teď jsem ričbič. což se celkem hodí vzhledem k faktu že mi UKRADLI KREDITKU! snad by mě měl hřát pocit u srdíčka že včera ji ukradli i jednomu belgičanovi. BOLÍVIE = ZLODĚJŮ RÁJ teď se chystám snad už do předposlední hodiny španělštiny, tak už článeček ukončím. doufám, že mě nechcete ukamenovat za to že jsem sem tak dlouho nepsala, snad mi prominete! děkuji, nashledanou ÚŽASNÁ SKUPINA Z BELGIE, KTEROU ZNÁM DÍKY KAMARÁDOVI DOPORUČUJU SI JE POSLECHNOUT
omlouvám se že už jsem dlouho nenapsala nic novýho. od té doby co chodím na univerzitu nemám skoro vůbec čas, buď jsem tam, nebo jsem zašitá v AFS a nebo s někým venku a nebo po večerech tančím salsu. i vy už konečně máte v česku teploučko, takže si asi spíš užíváte sluníčka než vysedávání u počítače a čtení si mých "smutných příběhů". přemýšlím že to moje psaní nachvíli přeruším protože se stejně poslední dobou nic zvláštního neděje. stručně vám akorát popovídám o univerzitě, to je zaujímavoučké téma. no, takže jak jistě víte, tak chodím na bolívijskou státní univerzitu kde jsem jako posluchačka, takže nic nemusím dělat = JUPÍ. "studuju" právo a je to fajn. občas třeba do hodin vůbec nepříjdou učitelé a nebo příjdou, ale třeba jenom na 15 minut ( i když s něma máme mít 1,5 hodiny ) a pak jako zdarec. já jsem dneska měla právě jenom tuhle 2 hodinovku, tak jsem na ni přišla, učitel po čtvrt hodině odešel, tak jsem byla teda pěkně naštvaná. na druhou stranu jsem zase včera byla na nějaké přednášce, ale nebavila mě, tak jsem si odlakovávala nehty a dneska jsem obdržela certifikát, jak krásně jsem se té přednášky účastnila. tak jako fajn. a mí spolužáci? chodí do školy v teplákách, jeden chytrolín má gumovej náramek s hákovýma křížama - je černější než já a vůbec, pochybuju že vůbec ví, co to hákáč znamená. a ne, nevypadá jako vyznavač hinduismu. jiná spolužačka má zase boty COMBERSE. jako bolívie. někdy vezmu foťák a blejsknu to tam, abyste měli představu. ale zapomeňte na to, že třídy jsou nějaký auly, který pojmou 200 lidí, učí se ve třídě, je to malý jak králíkarna, v jedné třídě je asi 50 lidí a sedí se na dřevěných seslích - díky který jsem si dneska roztrhla silonky - po 9 měsících tady jsem totiž nějakej obchůdek se silonkama našla i když teda není tak fajn jako ten na české. a ani se člověk nepřesouvá ze třídy do třídy na jiný předměty. to teda byla snad víc vysoká ta moje super francobolívijanovská škola než tohle. a za 2 hoďky jdu na školní párty - na tu mou starou školu, už jsem vám někdy řekla jak ty školní párty nazývající se CONFRA vypadaj, ne? zaplatíte si vstup, v přepočtu 150 kč a pak tam pijete zadarmo a jsou tam samí mlaďoši a mlaďoši opilí a je to hrozná otrava. ale ta poslední confra se mi celkem líbila - asi to bylo tím, že už jsem na tu ESPECTACULAR školu nechodila. tak uvidíme jo a když už teda píšu, tak vám ještě řeknu o hodinách salsy. je to celkem zábava, není nás tam moc a většinou je tam stějně ženských jako i chlapů, takže jako aspoň pak můžem tancovat v párech. bohužel v bolívii ( a asi ani nikde jinde na světě ) neexistuje vstupní pravidlo že chlapáci tam budou moct chodit jenom když budou mít víc než 175 cm takže se mi často stává - třeba včera, že musím tancovat s chlapem, kterej je menší než já ( měřím cca 162 cm ). A NE, TOHLE NENÍ FAJN! a taky jsou ti chlapi divní, prostě bolívijčani. ale teda zas normálnější než bolívijčani na ulici. no takže tak tak mi snad odpustíte! užívejte si krásnýho počasí a až někdy budu mít víc času, tak sepíšu něco delšího. ČAUKY MŇAUKY
ani jsme si neuvědomila že to jsou 2 týdny mé psací přestávky. možná to bylo tím, že ten jeden víkend jsem byla líná a ten druhej jsem tady nebyla a pak jsem byla dotázana, kdy zase sepíšu nějakej můj zázrak a vzhledem k tomu, že dneska nemám na univerzitě vyučování + venku pršelo a i přesto že je období dešťů a celá bolívie + zbytek světa si uvědomuje že bolívie leží v tropickým pásu, i tak při každým slejváku se tady celej svět diví PROČ JAKO BĚHEM OBDOBÍ DEŠŤŮ PRŠÍ, což má za následky že nejezdí autobusy, kanalizace a odvody vody, který jsou celý špatně zkonstruovaný přetíkají, vyplaví to milión domů a potom druhej den jak kdyby se nic nestalo. kdyby si tady postavili normální kanalizaci a toaletní papír by se nemusel házet do odpadkovýho koše, tak by hned bylo všem mnohem líp zajímavá data, události? 19.března to byl rok, co si píšu můj druhej deník. ačkoliv mně to hrozně nebaví, stejně jako psaní článků jsem, vždycky když dílo dokončím, tak mám ze sebe radost. těm, kteří si deník nevedou to doporučuju. je teda pravda že když nalistuju nějakej starší příspěvek tak si přečtu tak 2 řádky a musím hned přelistovat, protže si chci lisknout, ale stejně. je to vtipný. a taky jsem tu už 8,5 měsíce tzn. zbývaj jenom 2,5. na den devatenáctýho totiž připadalo i to, že už se tady povaluju 8 měsíců. teď to utíká tak rychle že si ten čas ani neuvědomuju nevím co se mi stalo, ale kývla jsem na to, že půjdu s kamarádkou na takovou obrovskou tržnici, kde maj hnusný věci a drahý. nebo jako levný ale pokud nevypadáte jak bolkočlověk tak vám to střelí za draho. a já vždycky porovnávám ceny stylem "za kolik bych to koupila v česku v H&M". většinou to tady vyjde dráž, proto jsem si už asi měsíc nebo víc nic nekoupila a kromě dárešků ani nic neplánuju. ale měla jsem dobrej den a nějak jsem tam našla - nejspíš padělaný kraťase z berhsky, tak jsem si je koupila, protože džínový, trošku normální kraťasy nikdy nemůžu najít a v přepočtu stály jenom asi 340 korun, no nekup to! aby rozhazovačskej den byl kompletní, tak jsme pak skákly do kina na TERAPII LÁSKOU . kdo to ještě neviděl, tak doporučuju! je to příjemná komedie, sice začínám mít silnou alergii na romantický filmy ale tohle ušlo. 2 víkendvé večery jsem strávila v mým oblíbeným baru plnýho čechů RED DOOR. jelikož tam pracuje i jedna němka a já tam s mou německou kamarádkou přišla, tak jsme všichni měli s kým konverzovat v našich rodných jazycích a bylo to super a líbilo se mi to! a ještě se tam ten večer nachomítla další češka takže na jednom místě 4 češi. AWESOME! dobrý je, že mi nabídli, jestli nechci v tom baru pracovat, tak jsem smutně musela odmítnout ale jestli se někdy to téhle tramtárie vrátím tak mám myslím už jedno místo víceméně jistý. když jsem odcházela do red door znovu v sobotu tak moje rodičenstvo - jako obvykle nebylo doma, tak se mě slouha ptala, v kolik příjdu a jestli bych teda nemohla přijít brzo - A TO JSEM Z MILOSRDENSTVÍ ŘEKLA, ŽE PŘÍJDU UŽ O PŮLNOCI! a tak ona jakože když já pozdě příjdu, tak se nemůžou vyspat a tak jsem jí řekla že jestli chce jít tak moct spát tak ať jde a že já zavolám rodičům tady mým, v kolik se vrátí a přijdu ve stejnou hodinu jako oni, aby mi otevřeli vrátka - pro neználky, moji rodiče mi odmítli dát klíče protože si myslí že je to nebezpečný ( ??? ) a i kdybych je měla, tak tady čeká druhá nástraha jménem alarm, kterej taky neznám. no a protože jsem hodná, tak jsem přišla v 23.55, takže nemá co nadávati
a v neděli tady už propuklo předvelikonoční šílenství a tak když jsme šli ráno na mši, tak tam všichni měli palmový listy - dokonce i já, byla jsem za to ráda, zabavilo mě to na celou hodinu. a pak jsme šli na oběd s BFF mých rodičů a ta mě pochválila že mě sluší kdyžn nosím volný trička že vypadám hubeněji. sečteno podtrženo asi se tady ze mě stal michelin, ale tak já to vím. nějakým zázrakem jsem tady našla v AFS kanceláři 2 knížky v češtině. jedna z nich je hamlet, což je super, protože to mám jako povinnou četbu k maturitě a aj mě to celkem baví, tak to mám radost, protože jsem to nečekala. třeba takovej kundera a nesnesitelná lehkost bytí pro mě bylo mnohem horší čtení který jsem ani neukončila, ale tak třeba žert, už jenom kvůli tomu, že ho máme v povinné četbě bude lepší a když ne, tak mám smůlu, protože to musím tak či onak přečíst. a ještě je tady ten spisovatel, kterej napsal malýho prince ale má trošku složitý jméno a mě se nechce googlit. tak třeba si to taky ještě přečtu jestli tady na mě příjde "čtecí" můj bratr se vrátil z USA už tuhle sobotu a vzhledem k tomu, že jsem tady u toho šaškecu nechtěla asistovat, tak jsem se na velikoční prázdniny odebrala do vzdálenějších krajin a vrátila jsem se až v neděli večer. prvně jsem chtěla jet do jednoho města, kde jsou piraně a růžový delfíny a tak, ale nakonec jsem jela do jinýho, jmenuje se SAMAIPATA a je odsud asi 3 hodiny jízdy a jezdí a bydlí tam hodně turistů a asi taky nebylo nej tam jet na velikonočky, protože bylo všechno dražší, ale nevadí. byla jsem tam s mou německou kamarádkou, s jednou češkou a jejím přítelem, kterej je bolívijec, ale studoval ČVUT v česku a tak to bylo super, oni mezi sebou mluví česky, tak jsem po 8 měsících mohla mluvit po 4 dny s někým česky. super pocit. asi jen ta němka byla trošku naštvaná. no, smoleček, stejně mě občas rozčilovala. bylo to dobrý, že tam bylo celkem levný jídlo a taky jsme měli vstupy na dobrou pártošku zadarmo a věci který se tam dali navštívit nebyli extra daleko. a ve čtvrtek - kdy jsme tam dorazili jsme šli na hamburger do jedné restaurace australanek, kterej byl fakt dobrej ale bylo mi po něm špatně tak jsem nemohla jít partyovat a o půlnoci jsem šla do postele. v páteček jsme jeli navštívit vodopády a něco, co neumím definovat, prostě velkej kámen o kterým se říká, že to bylo letiště pro mimozemšťany, chocho.
předtím se na to mohlo i chodit ale lidi do toho kamenu ryli, tak to zavřeli a já ty lidi, kteří do toho ryli nenávidím
a ty vodopády by myslím byly hezký, ale musely by bolívijčanům zakázat si z toho dělat koupaliště, protože to bylo fakt přelidněný
a ta křišťálově čistá voda
no a pak jsme se po výletě šli najíst, nikde nebylo maso, protože byl velkej pátek, tak jsme zakousli rybu a jak jsme jedli, tak jsme viděli že do samaipaty přijelo asi 5 autobusů plných policajtů a podle uniforem to prej bydli ANTI-drogáči a kontrolovači dokumentů, protože v tom městečku prej žije hodně nelegálních přistěhovalců. mimochóďo v samaipatě žije asi jen tak 3000 ale hodně se tam usazují turisty, kterých je tam kolem 30 národností. mají restaurace, hotely a tak.. večer když jsme chtěli jít do našeho klubíku kam jsme měli ty zadarmikoš vstupy jsme viděli jak to tam prohledává policie, tak jsme radši šli jinam, protože třeba ta inteligentní němka cestovala bez jakýhokoliv dokumentu, i bez kopie pasu, takže kdyby ji chytli tak jede do santa cruz protože takhle tam chytli 6 lidí a jeli přímo na interpol. ale zas měli dobrý, že si cestu zpátky do santa cruz nemuseli platit. nevím jak je to v česku ale na velkej pátek se může prodávat alkohol, ne? tady se totiž prodávat nemůže - i když ho prodávaj, jinak vám daj pokutu. takže všechny pártošky co tam začínaly začaly až po půlnoci. a ten večer to bylo super, byl tam koncertík a dubstep a tak jsme tam byli do půl patý. ale druhej den se nám špatně vstávalo. však jsme taky nic nestihli. akorát jsme šli do zoo, která byla trošku zvláštní už jenom tím, že si tam vychovávaj celkem agresivní opice. za jeden den opičák SIMON kousl 3 lidi. jeden z nich byl přítel té češky. to byla pak moc legrace, když jsme museli do lékárny, tak mu řekli že by měl jít do nemocnice si nechat něco naočkovat, protože ta opice neměla papíry že je proti všemu očkovaná. takže jsme šli do lékárny, do nemocnice, kde bylo plno komárů a pak do lékárny a zase do nemocnice, aby mu tam to očkování píchli. neměla bych odsuzovat asi lidi podle vzhledu, ale ten doktor - jedinej co tam byl vypadal jako gangster kolotočář. asi to bylo tím že neměl plášť a lítal si tam ve svým oblečením. no a SIMON taky kousl chovatele, když ho pan chovatel chtěl "odtrhnout" od mé německé kamarádky. on simon kousal celkem hluboko, že vždycky všem z té ruky valila krev a tak ta němka pak měla světlý kraťase od krve. a vypadalo to... zajímavě!
SIMON s chovatelem předtím, než si začal dělat z lidské krve svačinku
no tak to bylo pěkně nanic prostě. večer jsme se taky dlouho nezdrželi ve víru nočního života, protože jsme měli naplánovanej výletík na neděli do národního parku AMBORO. ten park je hrozně velkej a je hrozně cool a my jsme se shodli na né moc kůl věci aneb 5 hodinovej pochod pralesem. ANO, já, největší turisťák jsem to přežila. dokonce i moje conversky to přežili. ale boleli mě 2 dny nohy
a byly tam takový velký kapradiny třeba 5 metrů vysoký a jako to byl ten typ kapradin, co rostly když ještě po světě lítali dinosauři. takže asi tak bilión triliónů starý
no a po té túře jsme byli mrtví, tak jsme byli šťastní, že už jedeme zpátky do santa cruz. na té túře s náma byla ještě jedna japonka, která cestovala po jižní americe sama, je zdravotní sestra a 2 roky pracovala jako zdravotní sestra v anglii. a ještě tam byl jeden němec, kterýmu jsem chtěla fakt fláknout
když jsem se v 9 hodin konečně doklepala domů, poslední co jsem si přála bylo aby se tam nasáčkovali zas přátelé mé rodiny. samozřejmě se tak stalo. vzhledem k tomu že si stejně myslím že mě nemaj rádi - a já je moc taky ne, tak jsem to zakempila v 11 - to jsem si ale jenom šla nachvilku lehnout v oblečení a probudila jsem se v pondělí o půl šesté ráno. ale tak co už, právo jsem snad na spánek měla
kromě těch příživníků mě doma čekal i můj bratr, kterej se v sobotu vrátil z USA, jak jsem říkala. už se mu nemůžu posmívat že je tlustej, protože fakt zhubl.teď by se tak teoreticky on mohl posmívat mě. jestli někdo čekal že nějak výrazně změnil, že jsme dali kafčo a říkali si zážitky z těch 7 měsíců, co on byl pryč, tak se šeredně mýlil. nepromluvil semnou sám od sebe ani slovo. nejvíc miluju okamžiky - třeba jako dneska, když moje bolka matka není doma a obědváme a bratr junior, senior ani můj otec semnou nemluví a konverzují mezi sebou jak kdybych byla vzduch. jó jó. už jenom 2 a půl měsíce!
v pondělí odpoledne jsem se šla zeptat na univerzitu jestli tam budeme mít nějaký šaškovací sociální práce, tak mi řekli že ne, že jako klídek a ať se tam třeba otočím v pátek nebo v sobotu. za 3 hodiny mi hystericky volali jak druhej den - v úterý musím naklusat v 8 ráno na univerzitu, že tam teda snám potřebují vážně mluvit. já tam byla od půl osmé. venku. do 10 se tam žádnej papaláš neobjevil, tak jsem tam čekala naštěstí ještě s laetii a s jedním klukem z belgie. tomu troubovi, kterej ten povyk ať se tam shromáždíme jsme volala o půl deváté kde trčí, tak řekl že tam bude za půl hodiny - mluvil rozespalým hlasem takže jsem ho jistě probudila. za hodinu tam pořád nebyl, tak jsem mu volala znovu, to měl vyplej mobil, na 3. pokus mi to vzal a řekl, jestli bysme nemohli přijít do centra na rektorát univerzity. tak jsme šli a mezitím říkali jaký fyzický násilí bysme na něm nejradši provedli. jako fakt, tohle se táhne už 3 týdny, nevím jestli ještě někde existují nezodpovědnější lidi než tady. no prostě jsme přišli, zas jsme tam čekali hodinu, nic jsme se nedozvěděli. čekali jsme na rektora ale pak vlastně řekli, že je rektor na dovči. takže v 11 jsme odešli, ten JOSE LUIS - ten vůl, na kterýho jsme čekali celej den nám nic neřekl protože vlastně nic nevěděl a řekl, že nám zavolá zítra ( středa). dneska je pro mě pořád ještě středa, pro vás čtvrtek a žádnej telefonát jsem neobdržela. super. jenom ztracený 3 hodiny mýho života. radši bych spala
no a dneska jsem byla na hodině salsy s kamarádkou, na kterou jsem včera náhodně narazila v supermarketu. ona tam včera šla, chodí tam sama a pak mi večer psala, jestli bych nechtěla jít s ní. tak jsem šla a je to fakt super! sice tam nechodí zrovna mladí lidi a ten tak 40 letej chlap, se kterým jsem tancovala to trošku pletl a taky když tančím tak vypadám jak dřevo, ale asi tam příjdu zítra zase. je to zábavnější než fitko. fajn že jsem si za velký prachy - ok, tak zas tak velký ne, je to tadyl evnější než v ČR ( asi jediná věc ) koupila boty na sport a legoše a všechno a teď to tam asi neunosím. stejně se natka otesánek bude muset dřít v česku, tak tenhle problém bude už vyřešen.
no a tak asi už půjdu spát, tenhle článek jsem psala asi 3 hodiny s pomocí mýho deníku, abych si vybavila co jsem v posledních 2 týdnech dělala a taky se chci podívat na south park a taky už si budu muset začít shánět matroše pro českou školu a vůbec se mi nechce, život je těžkej, vy se milujte a množte, abych pak měla chodit komu na křtiny a doufám že budu něčí kmotřička. zvlášť teda když svoje mimíško pojmenujete QUENTIN.
BUENAS NOCHES
poslední dobou si celkem dost ujíždím na elektru hlavně na XXYYXX ( a samozřejmě mé lásce na věky věků CC ) a chci, aby přijel na pohodu2013
tak to poslouchejte a taky poslouchejte dubstep, je to fakt dobrý! ale to vy víte
omlouvám se, omlouvám se. snad mou omluvu přijmete. nic se tady totiž posledních pár dní - respektivě 2 týdny, to bylo naposled, co jsem sem psala, nestalo. ti, kdo mají twitter občas můžou vidět akorát krátký perličky z mých dnů, ale žádná sláva. máte twitter? tohle je můj " NATÁLKIŠ TWITTER " když tak vzpomínám, tak 2.března, v sobotu se kromě toho, že jsem šla na partošku nic nestalo. vyrazila jsem s mou belgickou kamarádkou a jejíma dvěma sestrama + spolužačkama. šly jsme do mýho oblíbenýho báru, kde mě okradli o mobil. byla tam totiž nějaká akce jakože 1.narozeniny co ten klub - MENTO, funguje. ale bylo to tam moc plňoučký, tak jsme potom odešly a náhodou jsme potkaly 2 kluky co jsou tady taky na výměnnu s náma, z belgie a z německa, tak jsme se k nim připojily a pelášili jsme jinam. ten neměc - jooo, ten rváč, měl zase trošku popito a tak kreslil fixem po omítkách domů. je to chytrej klučina. ten večer odjeli moji rodičové na týden do miami. takže na nás dohlížela babička. v neděli jsem nemusela jít do kostelíka, protože mi bábi řekla, že můžu zůstat doma s druhou babičkou ale nakonec jsem s nějakou jejich rodinou příbuznou - nevím jaký místo zaujímá jela k její sestře, která předtím měla nějakej butik - s né moc hezkým oblečením, ale tak normiš bolka štyl a ten jí krachl, tak rozprodávala to co jí zbylo a taky u sebe doma měla "churasco" což znamená prostě že tam byla grilovačka. mně se to teda líbilo, že jsem se mohla najíst zadarmo. a bylo to aji dobrý to jídlo. fakt ale nechápu, co je to tady za trend že když lidi mají peníze tak mají fakt škaredej barák. jako jestli já někdy budu bydlet ve svým - s čím teda počítám v nejbližších letech, tak se snad aji uskromním s oblečením, ale byteček-domeček si zařídím hezky. a taky nevím co je to za trend zvát si do domu lidi když tam ani pořádně neuklidíte. a vaše zahrada vypadá jak kdyby na ni přiletěli krtci na meteoritech. prostě nechápačka. jak tady mám toho spolužáka z francie tak jeho rodina vydělává za měsíc asi tak 20000$ ale jejich barák, teda žádná sláva. vypadá to jak kdyby žili z ruky do huby, fakt je to ošklivoučký. no, jako každej tak, jak se mu líbí. já mám asi jinej vkus a evidentě tady lidi taky - naštěstí moje rodinka si svoje hnízdečko zařídila hezky, ale to asi taky dost pramení z toho, že můj otec je designer. běhěm dalšího týdne ve škole byla snad největší ekšn to, že jsme točili harlem shake. jednou, když nejvíc neoblíbená učitelka - neoblíbená je asi proto že jako v jediné hodině ti chudáčci musí pracovat, odešla a den potom jsme se rozhodli, teda já moc ne, ale spíš celej můj ročník, že natočí jako harlem shake v hlavním koridoru školy. dva kluci na sobě měli převleky a učitelé je nějak zahlídli, tak to bonzli říďovi a ty kluky NATRVALO vyloučili. a přitom se nic tak špatnýho nestalo, ten harlemík jsme točili o přestávce a ok, asi tak možná skákalo moc lidí na jednom místě, protože nás bylo asi tak 100 - přidali se i další třídy ale tak jako žádná trágoška..
harlem shake - mně tam neuvidíte bohužel, jsem vzádu
jako kvaltitka je hrozná, ale ta velikost souboru je relativně malá, takže se na to můžete podívat. taky je to dost máslo harlem shake protože tam ani nikdo nebyl převlečenej jako banán nebo se neválel ve spacáku jako v mé oblíbené verzi myslím švédské nebo norské armády. ale tak na to, že jsme se domluvili během pěti minut a neměli na to moc čas, protože jsme nevěděli kdy učitelka příjde zpátky, celkem fajn kousek PS: druhej den ty 2 vyloučený kluky zase přijali, asi si vedení školy uvědomilo že tak by přišlo o 100 $ za každýho na měsíc nebo kolik to školný je.
v páteček jsem měla party náladu - party náladu tady mám každej konec týdne protože tím, jak nic nedělám během týdne tak pak na víkendík se chci jít trošku vyvětrat, teda hlavně vyvětrat mou hlavu. v pátek jsem zase psala asi miliónu lidem a nikdo nemohl, tak jsem nakonec skončila v betli a dívala jsem se na OLIVERA TWISTA. sice jsme se na to dívali už asi před 2 rokama v angličtině ale já jsem moc nedávala pozor a navíc teď jsem to slavnostně přeluskala - jako knížku, tak jsem chtěla vidět ještě film. v sobotu jsem nožky vystrčila, byla jsem u mé kontaktní osoby doma, ale tam to byla nudička, tak jsem jela do městečka, kde jsem byla s kamarádkou z německa, která si NA ZÁDA NECHALA VYTETOVAT JMÉNO SVÝHO KLUKA. smutný je, že jsou spolu jenom asi 3 měsíce a ještě smutnější to, že prej jeho rodiče štve na tolik že mu řekli že ať si odjede do chile znepříjemňovat život jiným lidem nebo nevím. to mi říkala kámoška té němky. jako ten kluk si taky nechal cosi kdesi vytetovat na hruď "ICH LIEBE DICH VIEL MEHR" nevím co to znamená, teda vím co zmanená ich liebe dich ale ten zbytek? jako miluju tě hrozně moc? nemám páru. každopádně ten kluk pak nebude za takovýho blbečka jako ona. a to je zrovna typ holky, do který bych nikdy neřekla, že může takovou blbost udělat jo a mimochodem v tom místě, kde jsem šla partyovat s tou potetovanou němkou tak jsem potkala 2 ČEŠKY! a nejspíš tady bydlí tak mi řekly, ať příjdu jindy, protože ony tam pracují, takže tam dneska musím zamířit. juch juch, budu mít kámošky z česka v bolívii. ME GUSTA v neděličku mě moje rodinka úplně překvapila, protože oni mě přivezli dokonce podaruňky z miami - 2 šaty ( bez výstřihu a dlouhý, achjo, to mě nebude s mou kate moss postavou slušet ) a tričko a botky. tak jsem měla radost, že jsem se dokonce uvolila s něma někam jet večer, navštívit nějakou jejich kamarádku která bydlí v USA a byla na návštěvě v bolce a v neděli odjela. ale oni mě stejně nechali u nějakých jejich kamarádů a s tou kámoškou odjeli, takže jsem radši klidně mohla skejsnout doma. v pondělíčko jsem šla naposledy do školy, protože se mi podařilo "přemluvit" bolka rodiče, abych šla na univerzitu. myslela jsem, že v úterisko tam už půjdu, ale nakonec tam půjdu teprve tohle pondělí, tzn 18. v úterý jsem si teda válela šunky doma, ve středu hrozně pršelo a já už si šunky válet nemohla, tak jsem šla "za školu" do kavárny, fikaně jsem si vzala ipad, tak jsem to tam vydržela.. a ve čtvrtek a pátek jsem pomáhala v AFS kanceláři, do které nikdo nikdy nechodí, takže jsem si tam akorát dělala úkoly do španělštiny a kecala s jednou němkou, co tam jakoby "pracuje". ta němka tu totiž byla na rok před 5 lety a teď se na 2 měsíce vrátila, protože vrámci její vejšky v německu nějak musí jet do jižní ameriky. a je ceelkem pohodářka. je teda vegetariánka, ale stejně pohodářka!
moje bolka třída - všimněte si že tam není váš oblíbenej pensylvánec + moje BFF shayla ( byli totiž na machu picchu kam jsem chtěla jet taky, ale nemohla jsem si to dovolit, achjo )
mimochóďo od úterka chodím na kurzy vaření. no, kurzy vaření... učím se tam dělat dezertíky a baví mě to. spočívá to v tom, že paninka kuchtí a my na ni zíráme, zapisujeme si jak to dělá a tak. hodně srandička. akorát jsem tam včera nemohla jít, když se zrovna učilo jak se dělá TIRAMISU, tak jsem trošku smuťnoučká. včera jsme se jako šli "zapsat" na univerzitu. jak nám nikdy bolka AFS nic neřekne, tak jsme samozřejmě nevěděli co to bude za procedůru. no, nakonec jsme skončili v kanceláři rektora univerzity, máme s ním fotku, já tam myslím budu vypadat jak mastná hlava no.1, nejhůř ze všech. slíbili nám, že nám fotky pošlou, tak jsem zvědavá, co to bude za matroš, ale mám trošku strášek. rektořík byl jako moc spokojenej že nějací cizáci půjdou šaškovat na bolka univerzitu, navíc nám řekli, že teda občas budeme muset dělat nějaký dobrovolničení pro vejšku - jo dík, že o tom se nikdo nikdy nezmínil předtím ale tak láčes a taky nás hrozně zvali ať přijdem na inaugraci, která byla včera, ale nikomu se tam nechtělo. tak jako nic nebylo, hoho. místo toho jsem šla zase s další němkou do kina na HITCHCOCKOVI . mně se to teda moc nelíbilo, přišlo mi, že se v celým filmu nic moc nedělo, ale tak jako nevím. asi když je to z části životopisnej film tak to nemůže být žádnej james bond.. no a tak končí moje smutné vyprávění co bylo o víkendíku. on vlastně ještě víkend neskončil, haha! no akorát dneska půjdu kavárnit a možná potom navšívit ty češky. doufám! jsem ráda že už nebudu muset být doma. ne, že by mě koukání na south park nebavilo, ale stejně ani na south park poslední dobou čas nemám. nevím co pořád dělám. dneska jsem skajpovala s 2 lidma dohromady asi 4 hodiny, teď tu mám skoro 6 večer a ještě si musím napsat zápisek do deníku, umýt si vlasy a sfouknout další skajp, mám toho hodně, kdo to býval byl řekl, co? tak si užívejte víkendík srdíčka, ČAUKY MŇAUKY buďte hodní a nezlobte
PSS: chtěla jsem sem přidat nějaký videjko, ale nevím proč, nějak mi to blbne.. každopádně jsem si poslechla asi před týdnemO.Children protože budou na pohodě a chtěla jsem vědět, co mě čeká. ten zpěvák má takovej řekněme neobvyklej hlas, fakt hlubokej. ale jak jsem si naposlouchávala jejich diskografii, tak se mi to začalo líbit. je to takový nezaměnitelný
v nějakej okamžik mýho života jsem si řekla, že bych si blog mohla psát i potom, co se vrátím, ale pochybuju, že vás zajímá můj (NE)zajímavej život, takže 21. června asi končíme, možná napíšu ještě nějakej chlubící článek jak jsem se měla skvěle na pohodě a když vycestuju někam za hranice, tak jsem teoreticky hodím nějakej dojmovej článek. ale asi hold nejsem člověk, kterej napíše článek a hned přemýšlí o čem bude další. vždycky se hrozně nutím abych napsala něco jinýho. dneska ráno jsem se vrátila z cestovačky. když člověk vytáhne paty z města tak udělá jenom dobře, protože pozná i tu druhou, krásnější stranu bolívie. tím, že je bolívie rozlohou skoro 13x větší než česko, tak se tady najde hodně moc přemoc věcí. města jsou teda dost poděs až na výjimky ale "venkov" je fakt paráda. jediný, co mě štve jsou ty nesnesitelný vzdálenosti mezi městama doplněný hrozným stavem silnic. abysme se dostaly do naší finální destinace PARQUE NACIONAL SAJAMA jsme musely jet 10h hodin do COCHABAMBY ( vzdálenost od santa cruz je asi 450 km ) pak do ORURA ( 5 hodin ), pak do městečka PATACAMAYA (2 hodiny ) a slavnostně do SAJAMY pouhý 3 hodiny. takhle aby člověk ujel zhruba 900 km vzdálenost musí strávit v autobuse skoro celej den. za takovej čas bych snad mohla být z brna někde na jihu francie. naštěstí to není moc drahý když už. jako to autobusový cestování. i když samozřejmě když vidí že jste turista tak vás oškubou. vyrazily jsme v pondělí, v úterý dopoledne jsme dorazily do orura. není to moc velký město a taky není zrovna krásný, ale to asi nikoho nepřekvapuje. kromě kostelíka, panny ze socavonu a stávek - popíšu později tak nic moc není. jo vlastně je. ZIMA! bylo tam kolem 13 stupňů, jako teplota je to fajn, ale můj bolka šatník na to není moc uzpůsobenej.
a ještě je tam věž, která vypadá jak nějakej maják. ale je na kopci
proč stávka? ve středu ráno jsme chtěly pokračovat naši túru do jinýho města a když jsme odcházely z našeho hostelu tak nám řekly, že "oruřani" vyhlásili stávku protože nový letiště co tam maj se jmenuje po jejich úžasným prezidentovi nebo si za to bere všechny zásluhy, teď nevím. a že ta stávka jako bude trvat minimálně 48 hodin s okamžitou platností. tak jsme měly strášek, že tam skejsnem, ale byly sme chytřoučký a nějakým zázrak jsme našly autobus, kterej někam jede. v jednu chvíli sme měly obavy, že budem muset jet do chile, protože stávka se vztahovala jenom na vnitrostátní dopravu. naštěstíčko jsme teda zůstaly v bolívijince
středa-čtvrtek jsme byly v národním parku sajama. je to fakt krásný místečko až na to, že je tam přes den tak 10 stupňů a v noci kolem nuly. když k tomu přičteme fakt, že v bolívii NEEXISTUJÍ radiátory, tak se pobyt v chladnějších částech bolívie může zdát jako peklo. však to taky peklo bylo. spát pod 6 přikrývkama a pořád vám byla zima. "teplá" sprcha byla totálně vlažná + byly jsme asi ve 4000 m.n.m takže jsem si myslela chvílema že mi exploduje hlava. na ty nadmořský výšky nejsem zvyklá z mt. brna ani ze santa cruz. ve středu jsme nic nedělaly, akorát si koupily teplý ponágle - já si koupila každou jinou, tak jsem ji pak ve čtvrtek večer musela měnit a vylezly jsme na malej kopeček. ve čtvrtek jsme se jely podívat na gejzíry, který teda nevybuchovaly do vzduchu, tak trošku nuda. a pak do termálních vodiček. to bylo super, protože ta voda byla hodně moc teploučká i když teda špinavoulinká. na gejzíry jsme jely autem stejně jako hodit čučky na ty termální vody. ale řekly jsme si, že se teda vrátíme pěškobusem z těch vod, protože do městečka to bylo jenom 5 km. ANO, ztratily sme se, takže jsme šly 5 km 3,5 hodiny mezi lamama v národním parku. já jsem si totálně zničila moje vansky, protože ta půda, po které jsme chodily byla trošku jak bažina, nikdy jste nevěděly kam zrovna našlapujete. taky jsem tam uklouzla, to bylo výtečný. srandička
vylezly jsme asi jenom tak do půlky toho kopečka napravo, jak je na něm cestička. ta cestička byla ve stylu bolívijské silnice = dost nic moc
takový podivínský gejzíry tam byly
lamy lamy lamy lamy kam až oko dohlédne
v tom městě sajama žije asi tak 50 obyvatel a tak milión lam? fakt jich je tam hrozně moc. moc jsem nepochopila proč se tam s lamama pásli ovce a koni, ale tak to asi zůstane navždy nerozluštěno. v pátek o půl šesté ráno jsme se od tam musely pakovat, protože tam a zpátky jezdí jenom jeden minibus denně, pohodička.
v pátek jsme posmrďákovaly znovu v cochabambě kde jsme šly navštívit "PALACE PORTALES". je to takovej obrovskej barák s vlastním bazénem, divadlem a nevímčímvším, kterej teda stylem absolutně nezapadá do bolívie, ale je to hezký. totiž, před asi 130 letama žil nějakej pán, kterej byl chuďas, ale pak si koupil nějakej důl, kterej nesl slušný penízky, tak z toho potom zafinancoval ten domek. nikdy v něm ale nebyl, protože díky svým obchodům byl "vyhnanej do evropy", pak se chtěl vrátit do bolky, ale tady nebyl vítanej, protože mu ty doly znárodinili a tak pak pobýval v chile a ke konci života si nechal postavit tu barabiznu. měl ale srdeční potíže a nemohl se tam jet podívat - cochabamba je asi ve 2000 m.n.m, takže díky nadmořské výšce musel zůstat daleko dalekoučko a kochat se max tak fotkama domu. ten dům navrhl nějakej frantík, je to fakt kruťácký, ale vevnitř se nesmí fotit, takže sorkášek
to je vončo. asi to nevypadá nějak extra parádně, ale přijeďte do bolívie hodit čučku na ostatní stavení a oceníte to
no a koupila jsem si conversky. nevím jestli jsou pravý, ale jestli jsou falešný, tak jsou fakt dobře udělaný. chtěla jsem hnědý nebo šedý nebo červený ale nakonec jsme šáhla po černé klasice protože moje vansky musely jít do smetí. teď mě akorát příjde že dělaj tlustý nohy. a nebo mi ukazují realitu - jaký moje nohy opravdu jsou. toť otázka!
jsem na sebe super pyšná že jsem zase ze sebe něco vymáčkla, teď vám tu hodím na dobrou noc/ dobrý ránko krásnou písničku a já se asi půjdu dívat na videa HARLEM SHAKE. nevím proč, ale příjde mi to hrozně vtipný a pořád se na to musím dívat. ano, tak moc se tady nudím. néé. srandička. jdu na babiččinu oslavu narozenin, harlem shake až zítra.
BROU BROU
PS: a jedné z mých nejdražších kamarádek přeju krásnej pobyt v belgžiku, kam se teď vydává
po 7 měsících co jsem tady mi můj bratr prozradil - po tom, co jsem si stěžovala proč zas nejede doma týden internet, že je tady ještě jiná wifi, z kanceláře rodičů, která funguje pořád a můžu ji taky používat. super, takže jsem utratila trilijóny v kavárničkách s internetíčkem, navztekala jsem se, napsala jsem smutný tweety, stěžovala jsem si vám tady a ono to vlastně ani nebylo potřeba. tím, jak jsem sem nenapsala pořádnej článek skoro měsíc už si ani moc nepamatuju co se tady stalo a co ne. ale zas tolik toho nebylo. vzhledem k tomu, že mám školu už žádný vzrůša nejsou. ve škole je to pořád stejný, nic nedělám, akorát občas musím trošku máknout v angličtině. ta angličtina mě tady trošku štve - co mě taky neštve, že. moji spolužáci se připravují na zkoušky TOEFL, to je jako cambridgský ( jak se cambridge skloňuje ? ) zkoušky z angličtiny. myslím že jsem už zmínila že moji bolka spolužáci mají 12.rok angličtiny a chudačik natálka teprve 9. pořád píšem různý testy a pro mě je to hrozně těžký, protože neznám ty slova co by měli znát oni - ale beztak taky neví, protože při posledním testu jsem nějakým zázrakem měla 50 bodů ze 60 což byl třetí nejlepší výsledek hned po 2 američanech co máme ve třídě.. no prostě v těch testech dost tipuju a je to dost otrava, ale stejně nemám nikdy nejhorší výsledek, tak je to v pohodě. teď jak semnou chodí do třídy ten francouz, tak ten má vždycky nejvíc katastrofiš výsledek. jak jistě VŠICHNI víme, ve francii je angličtina katastrofa a nejspíš i pořád bude. možná teda kdyby šel do horší bolka skupiny angličtiny, kde se dívaj v hodinách na anglický filmy se španělskýma titulkama, tak by zazářil, ale řekl si, že se chce naučit anglicky tak je ve skupině chudáčků - jako já, kteří furt něco musijou psát. achich ti z vás, kteří mají facebook nebo instagram = VŠICHNI si asi všimli, že mám krátký vlasy. už mě štvalo že jsem je měla jako ovečka když venku sprchlo, tak jsem si je vyžehlila natrvalo a vypadá to pro změnu, že mám na hlavě tři chlupy. ale po návštěvě 7calles - něco jako olomoucká jsem si nakoupila všechny možný přípravky na hlavu, tak je moje hlava taková přistávací stanice všech možných vlasových výrobků. a to jsem se vám chlubila jak jsem si koupila falešný ray-ban brýlečky za asi 60 korun? dobrej kaufík, někdy jsou ty padělky dobrý. ale v česku je asi zahodím, nošení padělků nějak nepodporuju. ale mohl by to být dobrej byznys! příští týden jedu na výletík do městečka, který se jmenuje ORURO a ve kterým prý nic není, ale tak chci se přesvědčit sama, navíc je to velký město a z velkých měst co mi zbývaj v bolívii navštívit je už jen ORURO, TARIJA a možná BENI a TRINIDAD. hej prostě za 4 měsíce už budu doma aještě toho mám tolik stihnout, když se hodně poštěstí, tak se podívám do té argošky+paraguay+uruguay ale zatím to moc nevypadá, protože laetitia jede se svou matkou za měsíc do brazílie takže nevím kde by na to vzala cash pak. a na machu picchu nepojedu, protože by to na 4 dny stálo 800 $ - i když se tam teda letí letadlem, ale je to pořád celkem hodně moc přemoc. škoda. ale až budu dospělá a stará, tak se pojedu znovu do jižní ameriky a projedu si všechny země, nevím teda jestli navštívím znovu bolku, uvidískuju. minulej týden na náměstí - 5 bloků od mýho baráku zastřelili nějakýho chlapíka, kterej šel do banky vybrat si peníze a pak ho chtěl někdo okrást, ale ten pán zrovná neměl dělící se náladu tak ho ten zlodějík odpráskl. teď se zas budu cítit o chlup bezpečněji když si půjdu vybrat. viděli ste už LINCOLNA ? já na tom byla minulej týden. je to celkem dobrý, ale na můj vkus moc dlouhý. má to 2,5 hodiny. jakože ke konci jsem si už říkala "kdy to sakra skončí" a ono to teda pak skončilo, ale mohlo to skončit dřív. je to zajímavý, ale nudně dlouhý. a BÍDNÍKY ? jako byla jsem na tom asi před 2 rokama v divadle, to bylo strašný usla jsem. takže ten film pro mě byl dobrej. ale trošku mě rozčilovalo, že tam pořád zpívali, prostě občas to mohli trošku urychlit a normálně to říct, ne? ale zamilovala jsem se do mariuse. teda trošku mě naštval, že si vzal kazetu (cosette), ale tak odpouštím mu. já se chci v příštím životě narodil jako kluk a chci se narodit v anglii. ach jo. na csfd jsem si o něm četla a vystudoval eton, pak cambridge a na eton chodil s princem williamem, jako měl asi fajne mládí no. a trošku jsem se nudila, tak jsem si našal něco o etonu, protože si pamatuju že v bridget jonesové tam chodil i marc darcy a taky vůbec kdejakej anglickej boháč a školný tam je pouhých 26000 libřiček. levné!
bylo fajn, že jsem na tom byla v kině s mou belgiš kamarádkou, tak jsme se nad ním mohly rozplývat společně
sex ve městě jsem už dokoukala a po asi 2 letech se vracím k south parku. ach jo, to je tak úžasný! miluju to. už teda nemám tolik času na seriálky jako o prázdninách, ale pořád víc, než ho mám v česku. a taky to, jak tady pořád lezu do kina, to v česku vůbec! na konci ledna myslím bude v bolka kině ANNA KARENINA tak se těším, protože jsem lenoch a odmítám číst tu knížku. už jsem se o to jednou pokoušela ale asi u 20. strany jsem si řekla, že tohle prostě není pro mě. jsem zvědavá jakej bude film. asi je dobře, že v natáčení nemaj prsty USA, jinak by to zas byla komedajč prvního stupně. jako OK, americká kinematografie je dobrá a bez ní bysme asi moc filmů neměli, ale občas umí udělat z něčeho dobrýho fakt něco nedobrýho.
a lidi, jeďte na POHODU! jestli vás tam nenaláká ani thom yorke z radiohead nebo flea, tak to pak nevím. jsem si jistá, že pohoda vytáhne ještě větší esa, protože je teprve únor a co by pak předváděli až do půlky července.
achjo, asi vám nic o bolívii neřeknu, protože je to tady fakt bída. teď skypuju s kamarádkou která je v melku která mi povídá o přihlouplých američanech kteří se za půl roku nenaučili pořádně německy. tady je na tom můj oblíbenej pensylvánec stejně, mluví tak, že mu nejde rozumět a když jsem se ho zeptata proč jako už nechodí do španělštiny tak řekl, že si myslí, že to už nepotřebuje. HA-HA-HA! ti američani asi maj nějakou jazykovou vadu se naučit něco jinýho než jejich těžkej rodnej jazyk
no, článeček už asi ukončím. vzhledem k tomu, že nemám z února žádný fotky, tak sem plácnu jednu, která se mi líbí. je focená když jsem byla titicacovat a je na ní pan oslík
doufám že si pěkně užijete víkend, u mě to zatím vypadá že dneska budu dřepět doma a dívat se na nějakej chytrej film. Y-E-S!
vím že všichni, kteří můj přechytralý články čtete nikdy nezanecháte žádnej komentík ale kdyby náhodou, tak tipy na dobrý filmy + hudbu určitě ocením vždycky!
hej hrozně mě to štve že sem vůbec nepíšu, ale doma nám nejede internet, což je fakt hrozný, ale díky mé mazanosti přežívám na sexu ve městě, ale už jedu 6.sérii a potom mám smoleček vdoleček, tak jsem trošku smutná. fikaně jsem si ale stáhla 1.sérii přátel, takže teď začíná moje nový seriálový období - myslím za těch skoro 7 měsíců co tady jsem je to už období minimálně 5.seriálku. mám teď trošku vnitřní boj, protože nevím jestli se budu dívat na přátele nebo south park protože jsem v kavárně, tak nemám moc času na psaní, tak článeček asi nebude nejdelší. nevím, jestli jsem se tady už zmiňovala o tom skandálním faktu, že se můj super bratříček vrací 1.dubna z USA. všichi normální studenti se vrací koncem května nebo možná dokonce začátkem května, ale on se chudáček musí vrátit dřív, protože bude muset dohánět 2 MĚSÍCE ŠKOLY. ano, když jsem tohle slyšela, tak se mi chtělo skoro brečet. trošku jsem se zmínila, že já budu muset dodělávat těch měsíců 10 a na to mi moje mamuška bolívijská odpověděla "no, to je hodně". jako již tradičně můj bolka otec neřekl ani BÚ, asi má unavenou pusu z toho jak mluví se všema kromě mě. takže prostě můj bratr se vrátí dřív, protože bude muset dodělat to co probírali v té opičí škole, nemám absolutně žádnou představu, jak se narveme do domečku, protože tam není místo, respektivě není tam žádnej pokoj navíc. a přežít tam NĚJAK skoro 3 měsíce - já odjíždím z té mé rodinky myslím 19.června, to bude fakt super. škola je jinak v pohodě, ale mnohem horší než minulej rok. nevím, jestli to dělají ty uniformy nebo fakt, že už tam nemám francouzskou parťačku - i když mám náhradu francouzskýho parťáka a nebo to, že se semnou nebaví spolužák, se kterým jsem se jinak bavila tak 90 % času ve škole. tak si čtu povinnou četbu a taky jsem si koupila deník anny frankové a čtu ho v NEZJEDNODUŠENÉ španělštině i když teda se slovníkem v ruce, ale už jsem v polovině, tak mám ze sebe radůstku.. jinak teď od soboty do úterka tady byl karneval. všichni si představí pod slovem karneval nějaký maškarní, ale tady to spíš mělo být něco jako karneval v riu, ale na mnohem nižší úrovni. první den - sobota byla taková ta jízda alegorických vozů, ta nejzajímavější část karnevalu, kterou jsem neviděla, protože jsem byla zašitá někde v parku a doufala jsem, že se ti lidi, se kterýma jsem tam byla třeba někdy přesunou, ale bohužel jsem čekala marně. další dny už karneval spočíval jenom v tom že člověk, kterej bydlí v centru - JÁ, byl asi bez svýho vědomí zbavenej práva žít jako člověk, tudíž se přes ulici házely balónky s vodou, z vodních pistolí stříkala barva - která nejde smýt a proto mám růžový záda už druhej den, taky fialovo růžový vlasy a je to fakt supišek no. fakt, začínám celkem nenávidět děti, protože to ony mě poslední den tak zřídili barvama 30m od mýho baráku, že to nejde umýt a to jsem se v průběhu 24 hodin sprchovala už 4x jenom kvůli tomu aby slezla ta barva a nějakej rozdíl nevidím, takže jak se vrátím domů tak zase do sprchy. JES. jediný pozitivum toho karnevalu bylo, že jsem neměla školu. a negativum? nacpali se k nám všichni kamarádi mých rodičů s jejich příšerkama, takže zas člověk neměl soukromí, ale teď, narozdíl od jiných dní, mě obtěžovali jenom do 9 večer, tak to byl láčesík.a taky když jste o tom karnevalu nechtěli sedět doma, tak jste si mohli zaplatit vstup do komparzy tzn. mohl si po dobu karnevalu chodit pít, jíst, partyovat, dělat nepořádek do takovho areálu. já jsem si nic platit nechtěla a už jsem byla celkem srozuměná s faktem, že budu doma, ale pak mi ten francouz, co je teď se mnou ve třídě - titouan, nabídl, že můžu jít s ním, protože jeho bolívijská rodina mu koupila vstup za 300 $ + ještě koupila vstup za 50 $ pro nějakou holku kterou může pozvat a tou pozvanou jsem byla já, takže jsem ušetřila tisícovku. jako říkám, kdybych byla kluk a musela si za to platit 300 tak bych pak asi brečela. jako bylo to fajn, pivo zadarmo je nejlepší vynález na světě, zvlášť když ho můžete lít lidem na hlavu, ale kromě piva a nějakýho drinku, kterej neumím charakterizovat a ani nevím, kolik % alkoholu v něm bylo tam žádný pitivo grátis nebylo. jenom jídlo. a hudba. a toi toiky. a to je všechno. za 300 $. celkem skandálek. ještě bych tady hrozně ráda rozvinula mou teorii o tom, jak jsou tady všichni hrozní mamánci a papánci a sami si ani neumí pomalu utřít zadek, ale chce se mi hrozně čůrat a nemůžu odejít od notebooku, tak asi budu muset odejít jako definitivně se vším. sorka že je to bez ilustračky a asi i bez odkazíku, přísáhám - v případě, že pojede internet, že vám to vynahradím! UŽÍVEJTE SI JARŃÁKŮ, ACHOJ!
