sobota 16. března 2013

JSEM KUCHAŘKA / ESTOY COCINERA?

omlouvám se, omlouvám se. snad mou omluvu přijmete. nic se tady totiž posledních pár dní - respektivě 2 týdny, to bylo naposled, co jsem sem psala, nestalo. ti, kdo mají twitter občas můžou vidět akorát krátký perličky z mých dnů, ale žádná sláva. máte twitter? tohle je můj NATÁLKIŠ TWITTER "
když tak vzpomínám, tak 2.března, v sobotu se kromě toho, že jsem šla na partošku nic nestalo. vyrazila jsem s mou belgickou kamarádkou a jejíma dvěma sestrama + spolužačkama. šly jsme do mýho oblíbenýho báru, kde mě okradli o mobil. byla tam totiž nějaká akce jakože 1.narozeniny co ten klub - MENTO, funguje. ale bylo to tam moc plňoučký, tak jsme potom odešly a náhodou jsme potkaly  2 kluky co jsou tady taky na výměnnu s náma, z belgie a z německa, tak jsme se k nim připojily a pelášili jsme jinam. ten neměc - jooo, ten rváč, měl zase trošku popito a tak kreslil fixem po omítkách domů. je to chytrej klučina.
ten večer odjeli moji rodičové na týden do miami. takže na nás dohlížela babička. v neděli jsem nemusela jít do kostelíka, protože mi bábi řekla, že můžu zůstat doma s druhou babičkou ale nakonec jsem s nějakou jejich rodinou příbuznou - nevím jaký místo zaujímá jela k její sestře, která předtím měla nějakej butik - s né moc hezkým oblečením, ale tak normiš bolka štyl a ten jí krachl, tak rozprodávala to co jí zbylo a taky u sebe doma měla "churasco" což znamená prostě že tam byla grilovačka. mně se to teda líbilo, že jsem se mohla najíst zadarmo. a bylo to aji dobrý to jídlo. fakt ale nechápu, co je to tady za trend že když lidi mají peníze tak mají fakt škaredej barák. jako jestli já někdy budu bydlet ve svým - s čím teda počítám v nejbližších letech, tak se snad aji uskromním s oblečením, ale byteček-domeček si zařídím hezky. a taky nevím co je to za trend zvát si do domu lidi když tam ani pořádně neuklidíte. a vaše zahrada vypadá jak kdyby na ni přiletěli krtci na meteoritech. prostě nechápačka. jak tady mám toho spolužáka z francie tak jeho rodina vydělává za měsíc asi tak 20000$ ale jejich barák, teda žádná sláva. vypadá to jak kdyby žili z ruky do huby, fakt je to ošklivoučký. no, jako každej tak, jak se mu líbí. já mám asi jinej vkus a evidentě tady lidi taky - naštěstí moje rodinka si svoje hnízdečko zařídila hezky, ale to asi taky dost pramení z toho, že můj otec je designer.
běhěm dalšího týdne ve škole byla snad největší ekšn to, že jsme točili harlem shake. jednou, když nejvíc neoblíbená učitelka - neoblíbená je asi proto že jako v jediné hodině ti chudáčci musí pracovat, odešla a den potom jsme se rozhodli, teda já moc ne, ale spíš celej můj ročník, že natočí jako harlem shake v hlavním koridoru školy. dva kluci na sobě měli převleky a učitelé je nějak zahlídli, tak to bonzli říďovi a ty kluky NATRVALO vyloučili. a přitom se nic tak špatnýho nestalo, ten harlemík jsme točili o přestávce a ok, asi tak možná skákalo moc lidí na jednom místě, protože nás bylo asi tak 100 - přidali se i další třídy ale tak jako žádná trágoška..


harlem shake - mně tam neuvidíte bohužel, jsem vzádu

jako kvaltitka je hrozná, ale ta velikost souboru je relativně malá, takže se na to můžete podívat. taky je to dost máslo harlem shake protože tam ani nikdo nebyl převlečenej jako banán nebo se neválel ve spacáku jako v mé oblíbené verzi myslím švédské nebo norské armády. ale tak na to, že jsme se domluvili během pěti minut a neměli na to moc čas, protože jsme nevěděli kdy učitelka příjde zpátky, celkem fajn kousek
PS: druhej den ty 2 vyloučený kluky zase přijali, asi si vedení školy uvědomilo že tak by přišlo o 100 $ za každýho na měsíc nebo kolik to školný je.

v páteček jsem měla party náladu - party náladu tady mám každej konec týdne protože tím, jak nic nedělám během týdne tak pak na víkendík se chci jít trošku vyvětrat, teda hlavně vyvětrat mou hlavu. v pátek jsem zase psala asi miliónu lidem a nikdo nemohl, tak jsem nakonec skončila v betli a dívala jsem se na OLIVERA TWISTA. sice jsme se na to dívali už asi před 2 rokama v angličtině ale já jsem moc nedávala pozor a navíc teď jsem to slavnostně přeluskala - jako knížku, tak jsem chtěla vidět ještě film.
v sobotu jsem nožky vystrčila, byla jsem u mé kontaktní osoby doma, ale tam to byla nudička, tak jsem jela do městečka, kde jsem byla s kamarádkou z německa, která si NA ZÁDA NECHALA VYTETOVAT JMÉNO SVÝHO KLUKA. smutný je, že jsou spolu jenom asi 3 měsíce a ještě smutnější to, že prej jeho rodiče štve na tolik že mu řekli že ať si odjede do chile znepříjemňovat život jiným lidem nebo nevím. to mi říkala kámoška té němky. jako ten kluk si taky nechal cosi kdesi vytetovat na hruď "ICH LIEBE DICH VIEL MEHR" nevím co to znamená, teda vím co zmanená ich liebe dich ale ten zbytek? jako miluju tě hrozně moc? nemám páru. každopádně ten kluk pak nebude za takovýho blbečka jako ona. a to je zrovna typ holky, do který bych nikdy neřekla, že může takovou blbost udělat
jo a mimochodem v tom místě, kde jsem šla partyovat s tou potetovanou němkou tak jsem potkala 2 ČEŠKY! a nejspíš tady bydlí tak mi řekly, ať příjdu jindy, protože ony tam pracují, takže tam dneska musím zamířit. juch juch, budu mít kámošky z česka v bolívii. ME GUSTA
v neděličku mě moje rodinka úplně překvapila, protože oni mě přivezli dokonce podaruňky z miami - 2 šaty ( bez výstřihu a dlouhý, achjo, to mě nebude s mou kate moss postavou slušet ) a tričko a botky. tak jsem měla radost, že jsem se dokonce uvolila s něma někam jet večer, navštívit nějakou jejich kamarádku která bydlí v USA a byla na návštěvě v bolce a v neděli odjela. ale oni mě stejně nechali u nějakých jejich kamarádů a s tou kámoškou odjeli, takže jsem radši klidně mohla skejsnout doma.

v pondělíčko jsem šla naposledy do školy, protože se mi podařilo "přemluvit" bolka rodiče, abych šla na univerzitu. myslela jsem, že v úterisko tam už půjdu, ale nakonec tam půjdu teprve tohle pondělí, tzn 18. v úterý jsem si teda válela šunky doma, ve středu hrozně pršelo a já už si šunky válet nemohla, tak jsem šla "za školu" do kavárny, fikaně jsem si vzala ipad, tak jsem to tam vydržela.. a ve čtvrtek a pátek jsem pomáhala v AFS kanceláři, do které nikdo nikdy nechodí, takže jsem si tam akorát dělala úkoly do španělštiny a kecala s jednou němkou, co tam jakoby "pracuje". ta němka tu totiž byla na rok před 5 lety a teď se na 2 měsíce vrátila, protože vrámci její vejšky v německu nějak musí jet do jižní ameriky. a je ceelkem pohodářka. je teda vegetariánka, ale stejně pohodářka!

moje bolka třída - všimněte si že tam není váš oblíbenej pensylvánec + moje BFF shayla ( byli totiž na machu picchu kam jsem chtěla jet taky, ale nemohla jsem si to dovolit, achjo )

mimochóďo od úterka chodím na kurzy vaření. no, kurzy vaření... učím se tam dělat dezertíky a baví mě to. spočívá to v tom, že paninka kuchtí a my na ni zíráme, zapisujeme si jak to dělá a tak. hodně srandička. akorát jsem tam včera nemohla jít, když se zrovna učilo jak se dělá TIRAMISU, tak jsem trošku smuťnoučká.
včera jsme se jako šli "zapsat" na univerzitu. jak nám nikdy bolka AFS nic neřekne, tak jsme samozřejmě nevěděli co to bude za procedůru. no, nakonec jsme skončili v kanceláři rektora univerzity, máme s ním fotku, já tam myslím budu vypadat jak mastná hlava no.1, nejhůř ze všech. slíbili nám, že nám fotky pošlou, tak jsem zvědavá, co to bude za matroš, ale mám trošku strášek. rektořík byl jako moc spokojenej že nějací cizáci půjdou šaškovat na bolka univerzitu, navíc nám řekli, že teda občas budeme muset dělat nějaký dobrovolničení pro vejšku - jo dík, že o tom se nikdo nikdy nezmínil předtím ale tak láčes a taky nás hrozně zvali ať přijdem na inaugraci, která byla včera, ale nikomu se tam nechtělo. tak jako nic nebylo, hoho. místo toho jsem šla zase s další němkou do kina na HITCHCOCKOVI . mně se to teda moc nelíbilo, přišlo mi, že se v celým filmu nic moc nedělo, ale tak jako nevím. asi když je to z části životopisnej film tak to nemůže být žádnej james bond.. no a tak končí moje smutné vyprávění co bylo o víkendíku. on vlastně ještě víkend neskončil, haha!
no akorát dneska půjdu kavárnit a možná potom navšívit ty češky. doufám! jsem ráda že už nebudu muset být doma. ne, že by mě koukání na south park nebavilo, ale stejně ani na south park poslední dobou čas nemám. nevím co pořád dělám. dneska jsem skajpovala s 2 lidma dohromady asi 4 hodiny, teď tu mám skoro 6 večer a ještě si musím napsat zápisek do deníku, umýt si vlasy a sfouknout další skajp, mám toho hodně, kdo to býval byl řekl, co?

tak si užívejte víkendík srdíčka, ČAUKY MŇAUKY
buďte hodní a nezlobte


PSS: chtěla jsem sem přidat nějaký videjko, ale nevím proč, nějak mi to blbne.. každopádně jsem si poslechla asi před týdnem O.Children protože budou na pohodě a chtěla jsem vědět, co mě čeká. ten zpěvák má takovej řekněme neobvyklej hlas, fakt hlubokej. ale jak jsem si naposlouchávala jejich diskografii, tak se mi to začalo líbit. je to takový nezaměnitelný

sobota 2. března 2013

MI OTRA VIAJE A SAJAMA!

v nějakej okamžik mýho života jsem si řekla, že bych si blog mohla psát i potom, co se vrátím, ale pochybuju, že vás zajímá můj (NE)zajímavej život, takže 21. června asi končíme, možná napíšu ještě nějakej chlubící článek jak jsem se měla skvěle na pohodě a když vycestuju někam za hranice, tak jsem teoreticky hodím nějakej dojmovej článek. ale asi hold nejsem člověk, kterej napíše článek a hned přemýšlí o čem bude další. vždycky se hrozně nutím abych napsala něco jinýho.
dneska ráno jsem se vrátila z cestovačky. když člověk vytáhne paty z města tak udělá jenom dobře, protože pozná i tu druhou, krásnější stranu bolívie. tím, že je bolívie rozlohou skoro 13x větší než česko, tak se tady najde hodně moc přemoc věcí. města jsou teda dost poděs až na výjimky ale "venkov" je fakt paráda. jediný, co mě štve jsou ty nesnesitelný vzdálenosti mezi městama doplněný hrozným stavem silnic. abysme se dostaly do naší finální destinace PARQUE NACIONAL SAJAMA jsme musely jet 10h hodin do COCHABAMBY ( vzdálenost od santa cruz je asi 450 km ) pak do ORURA ( 5 hodin ), pak do městečka PATACAMAYA (2 hodiny ) a slavnostně do SAJAMY pouhý 3 hodiny.  takhle aby člověk ujel zhruba 900 km vzdálenost musí strávit v autobuse skoro celej den. za takovej čas bych snad mohla být z brna někde na jihu francie. naštěstí to není moc drahý když už. jako to autobusový cestování. i když samozřejmě když vidí že jste turista tak vás oškubou.
vyrazily jsme v pondělí, v úterý dopoledne jsme dorazily do orura. není to moc velký město a taky není zrovna krásný, ale to asi nikoho nepřekvapuje. kromě kostelíka, panny ze socavonu a stávek - popíšu později tak nic moc není. jo vlastně je. ZIMA! bylo tam kolem 13 stupňů, jako teplota je to fajn, ale můj bolka šatník na to není moc uzpůsobenej.

a ještě je tam věž, která vypadá jak nějakej maják. ale je na kopci


proč stávka? ve středu ráno jsme chtěly pokračovat naši túru do jinýho města a když jsme odcházely z našeho hostelu tak nám řekly, že "oruřani" vyhlásili stávku protože nový letiště co tam maj se jmenuje po jejich úžasným prezidentovi nebo si za to bere všechny zásluhy, teď nevím. a že ta stávka jako bude trvat minimálně 48 hodin s okamžitou platností. tak jsme měly strášek, že tam skejsnem, ale byly sme chytřoučký a nějakým zázrak jsme našly autobus, kterej někam jede. v jednu chvíli sme měly obavy, že budem muset jet do chile, protože stávka se vztahovala jenom na vnitrostátní dopravu. naštěstíčko jsme teda zůstaly v bolívijince

středa-čtvrtek jsme byly v národním parku sajama. je to fakt krásný místečko až na to, že je tam přes den tak 10 stupňů a v noci kolem nuly. když k tomu přičteme fakt, že v bolívii NEEXISTUJÍ radiátory, tak se pobyt v chladnějších částech bolívie může zdát jako peklo. však to taky peklo bylo. spát pod 6 přikrývkama a pořád vám byla zima. "teplá" sprcha byla totálně vlažná + byly jsme asi ve 4000 m.n.m takže jsem si myslela chvílema že mi exploduje hlava. na ty nadmořský výšky nejsem zvyklá z mt. brna ani ze santa cruz. ve středu jsme nic nedělaly, akorát si koupily teplý ponágle - já si koupila každou jinou, tak jsem ji pak ve čtvrtek večer musela měnit a vylezly jsme na malej kopeček. ve čtvrtek jsme se jely podívat na gejzíry, který teda nevybuchovaly do vzduchu, tak trošku nuda. a pak do termálních vodiček. to bylo super, protože ta voda byla hodně moc teploučká i když teda špinavoulinká. na gejzíry jsme jely autem stejně jako hodit čučky na ty termální vody. ale řekly jsme si, že se teda vrátíme pěškobusem z těch vod, protože do městečka to bylo jenom 5 km. ANO, ztratily sme se, takže jsme šly 5 km 3,5 hodiny mezi lamama v národním parku. já jsem si totálně zničila moje vansky, protože ta půda, po které jsme chodily byla trošku jak bažina, nikdy jste nevěděly kam zrovna našlapujete. taky jsem tam uklouzla, to bylo výtečný. srandička 

vylezly jsme asi jenom tak do půlky toho kopečka napravo, jak je na něm cestička. ta cestička byla ve stylu bolívijské silnice = dost nic moc

takový podivínský gejzíry tam byly

lamy lamy lamy lamy kam až oko dohlédne

v tom městě sajama žije asi tak 50 obyvatel a tak milión lam? fakt jich je tam hrozně moc. moc jsem nepochopila proč se tam s lamama pásli ovce a koni, ale tak to asi zůstane navždy nerozluštěno. v pátek o půl šesté ráno jsme se od tam musely pakovat, protože tam a zpátky jezdí jenom jeden minibus denně, pohodička.

v pátek jsme posmrďákovaly znovu v cochabambě kde jsme šly navštívit "PALACE PORTALES". je to takovej obrovskej barák s vlastním bazénem, divadlem a nevímčímvším, kterej teda stylem absolutně nezapadá do bolívie, ale je to hezký. totiž, před asi 130 letama žil nějakej pán, kterej byl chuďas, ale pak si koupil nějakej důl, kterej nesl slušný penízky, tak z toho potom zafinancoval ten domek. nikdy v něm ale nebyl, protože díky svým obchodům byl "vyhnanej do evropy", pak se chtěl vrátit do bolky, ale tady nebyl vítanej, protože mu ty doly znárodinili a tak pak pobýval v chile a ke konci života si nechal postavit tu barabiznu. měl ale srdeční potíže a nemohl se tam jet podívat - cochabamba je asi ve 2000 m.n.m, takže díky nadmořské výšce musel zůstat daleko dalekoučko a kochat se max tak fotkama domu. ten dům navrhl nějakej frantík, je to fakt kruťácký, ale vevnitř se nesmí fotit, takže sorkášek

to je vončo. asi to nevypadá nějak extra parádně, ale přijeďte do bolívie hodit čučku na ostatní stavení a oceníte to

no a koupila jsem si conversky. nevím jestli jsou pravý, ale jestli jsou falešný, tak jsou fakt dobře udělaný. chtěla jsem hnědý nebo šedý nebo červený ale nakonec jsme šáhla po černé klasice protože moje vansky musely jít do smetí. teď mě akorát příjde že dělaj tlustý nohy. a nebo mi ukazují realitu - jaký moje nohy opravdu jsou. toť otázka!

jsem na sebe super pyšná že jsem zase ze sebe něco vymáčkla, teď vám tu hodím na dobrou noc/ dobrý ránko krásnou písničku a já se asi půjdu dívat na videa HARLEM SHAKE. nevím proč, ale příjde mi to hrozně vtipný a pořád se na to musím dívat. ano, tak moc se tady nudím. néé. srandička. jdu na babiččinu oslavu narozenin, harlem shake až zítra.

BROU BROU



PS: a jedné z mých nejdražších kamarádek přeju krásnej pobyt v belgžiku, kam se teď vydává